Duše člověka
a
Bůh
V Praze 2008/2013
Napsal Jiří Pavlásek
Soukromé vydání vlastním nákladem v počtu 10 výtisků
Praha, květen 2008
Internetové vydání - Praha, březen 2013
Jiří Pavlásek
Poděkování za všelijaké nápady mé dobré kamarádce Šárce
Evansové,
mému bratrovi Pavlu Romanovi
a, in memoriam, mému
strýci Jaroslavu Pavláskovi.
Téma této práce je obrovské, jistě se jím už zabývali mnozí, ale,
pokud vím, výsledky dosavadního snažení jsou stále založeny
téměř výlučně na víře. A tak mám dobrý důvod nespokojit se
s tímto stavem a pokusit se dosáhnout racionálnějšího pohledu na
věc. Pokud se mi to alespoň zčásti podaří, bude to pro mne podstatný přínos a možná, že to bude zajímat i někoho jiného. Chci se
totiž věnovat existenci nebo neexistenci duše člověka. Její povaze a
podstatě. Souvislosti duše a těla člověka a duše člověka a Boha.
Přál bych si, aby moje úvahy a závěry byly opřeny o pozorované
jevy a logické úvahy a byl bych šťasten, kdybych dokázal navrhnout
nějaké experimenty potvrzující nebo zatracující moje výsledky. A
ovšem, aby mé myšlenkové pochody byly plně racionální a bez
podpory slepé víry. Na tomto místě přiznávám, že moje výchova
byla úplně ateistická a materialistická a z tohoto hlediska asi jsem
vhodnější člověk pro toto téma, než ten, kdo se spokojuje s vírou. A
slibuji, že zachovám nepředpojatost, o čemž se konečně může
přesvědčit každý, kdo se rozhodne prokousat se mými úvahami.
Když se mi někdy v noci prohánějí hlavou myšlenky na to téma,
někdy spíše sen než bdělá činnost mozku, těkají z místa na místo,
odbíhají od tématu, bloudí a nakonec se propadají do spánku. I
když mě při tom něco napadne, do rána to zapomenu. Zjistil jsem,
že abych aspoň nějak postupoval, musím, co si myslím, napsat na
papír. Jsem pak nucen poměrně přesně formulovat a díky tomu
rovnou vypadnou hlouposti, které si odporují nebo z nichž nic neplyne.
Asi jediný nezpochybnitelný soud o duši je ten, že duše buď je,
nebo není. Protože se zdá, že žádné přímé projevy duše v těle
nemůžeme pozorovat a téměř všechny projevy lidského těla a ducha se dají vysvětlit fyziologicky, zdá se, že je předpoklad, že žádná
duše není, zcela přirozený. Jisté problémy nastávají jenom u některých hraničních případů mezi životem a smrtí, nebo u některých
paranormálních jevů. Pokud však duše není, jsou ohroženy všechny
světové náboženské víry a pravdu má materialistický světový názor.
Ten předkládá docela jednoduché řešení, které však drtí na prach
četné dosavadní snahy lidstva o vysvětlení vzniku a běhu světa
prostřednictvím Boha a také životní zkušenosti mnohých světců a
proroků, co jich v lidské historii bylo. A naopak, pokud duše je, ihned se zdá být potvrzen posmrtný život, oprávněna víra v Boha a
výsledky meditací světců a proroků se dostávají do zcela jiného
světla. A tak jsem dospěl k názoru, že bych se měl pokusit, aspoň
sám pro sebe, otázky okolo duše pokud možno exaktně zodpovědět. Nuže tedy: